|
| |
|
|
Cirkadiánní systém jako modulátor neuroinflamace
Kotková, Eliška ; Spišská, Veronika (vedoucí práce) ; Dočkal, Tereza (oponent)
Cirkadiánní systém se podílí na regulaci biologických rytmů ve fyziologických, behaviorálních a imunitních procesech. Tyto rytmy se také nacházejí v centrální nervové soustavě, včetně hematoencefalické bariéry, astrocytů, mikroglií a epifýzy, která produkuje hormon melatonin. Neuroinflamace je komplexní odpověď centrální nervové soustavy na zánětlivé podněty rytmickou expresí prozánětlivých a protizánětlivých mediátorů, nebo rytmickou regulací buněk imunitního systému. Ve studiích byl zkoumán vliv genů a proteinů cirkadiánního systému, suprachiasmatických jader, melatoninu a rytmů gliových buněk na neuroinflamaci. Pro navození neuroinflamace byl ve studiích použit lipopolysacharid. Na základě těchto studií byl vyhodnocen účinek melatoninu na mikroglie a endotelové buňky, a reakce suprachiasmatických jader jako nejdůležitějším cirkadiánním modulátorem neuroinflamace. Tato práce popisuje základní principy cirkadiánního systému a neuroinflamace, kdy poslední část popisuje modulaci neuroinflamace cirkadiánním systémem. Klíčová slova: astrocyty, cirkadiánní systém, cytokiny, hematoencefalická bariéra, imunitní systém, melatonin, mikroglie, neuroinflamace, suprachiasmatická jádra
|
|
|
Simulace perfuzometrických dat
Hývlová, Denisa ; Mézl, Martin (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá simulací MRI perfuzometrických dat. V úvodu jsou rozebrány základní metody zobrazování perfuze, DCE a DSC, a kvantitativní stanovení perfuzních parametrů. V následující části je přiblížen princip simulace perfuzometrických dat a struktura poskytnutého simulačního softwaru. Tento software byl v praktické části přepracován a rozšířen o další metody. Hlavním výstupem práce je simulační studie zabývající se otevřením hematoencefalické bariéry pomocí fokusovaného ultrazvuku, která srovnává farmakokinetické modely pro tuto aplikaci a jejich přesnost v hodnocení permeability. Výsledky simulace byly ověřeny porovnáním s reálnými daty.
|
|
|
Střevní mikrobiom a autoimunitní mechanizmy u pacientů s narkolepsií 1. typu
Ježková, Janet ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Narkolepsie 1. typu (NT1) je chronické neurologické onemocnění charakterizované přítomností kataplexie a nadměrné denní spavosti. NT1 vzniká pravděpodobně autoimunitní destrukcí orexinergních neuronů v hypotalamu. Tyto neurony jsou jedinými známými producenty neuropeptidů orexinu A a B, které se podílejí na regulaci spánku a bdění. NT1 často doprovází komorbidity, jakými jsou obezita, diabetes 2. typu, hormonální poruchy, deprese a úzkosti. Střevní mikrobiota produkcí různých metabolitů ovlivňuje kvalitu spánku a uvažuje se o jejím podílu na patogenezi NT1 či na rozvoji přidružených komorbidit. V naší studii bylo pomocí sekvenování nové generace analyzováno složení střevní mikrobioty 41 pacientů trpících NT1 a 32 zdravých kontrol. Diverzita střevní mikrobioty pacientů se významně nelišila od zdravých kontrol. U pacientů byla odhalena pozitivní korelace mezi zastoupením bakteriální čeledi Coriobacteriaceae, BMI a délkou onemocnění. Dále existuje negativní korelace mezi množstvím čeledi Coriobacteriaceae a hladinou cholesterolu, což naznačuje vliv těchto bakterií na metabolismus lipidů. U pacientů bylo oproti zdravým kontrolám dále zjištěno vyšší zastoupení čeledi Leuconostocaceae a Clostridiaceae1, přičemž množství bakterií čeledi Clostridiaceae klesá s rostoucí délkou onemocnění. Bakteriální čeleď...
|
|
|
Testing of the cytotoxicity of potential drugs in the cell lines together with the measurement of their passage through the blood brain barrier by the PAMPA method
Šinaľová, Lucia ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Jansová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Lucia Šinaľová Školiteľ: RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Názov diplomovej práce: Testovanie cytotoxicity potenciálnych liečiv na bunkových líniách spoločne s meraním ich priechodu cez hematoencefalickú bariéru pomocou metódy PAMPA V tejto diplomovej práci sme sa zaoberali prechodnosťou derivátov takrínu cez hematoencefalickú bariéru a stanovením ich cytotoxicity. Konkrétne sme testovali takrín- benzotiazolové a takrín-tiachinazolínové deriváty ako potenciálne liečivá na liečbu Alzheimerovej choroby. Dôvodom testovania nových derivátov takrínu je snaha nájsť látky s rovnakým účinkom a nižšou toxicitou, kvôli ktorej bol samotný takrín vyradený z klinického používania. Pravdepodobnú permeabilitu testovaných látok sme stanovili in vitro metódou PAMPA. Na základe zistených hodnôt permeačného koeficientu Pe sme z 9 testovaných derivátov takrínu určili, že benzotiazolové deriváty A-D (Pe= 8,31-16,9×10-6 cm/s) a takrín- tiachinazolínové deriváty 1, 3, 4 (Pe= 8,59-14,9×10-6 cm/s) sú cez HEB prechodné, takrín- tiachinazolínový derivát 2 (Pe= 3,79×10-6 cm/s) mal neistú permeabilitu a takrín- tiachinazolínový derivát 5 (Pe= 2,0×10-6 cm/s) bol testovaním určený ako neprechodný. V rámci predklinického hodnotenia...
|
|
|
Study of exosomes as drug delivery system in therapy of glioblastoma
Tomášková, Lucia ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lucia Tomášková Školiteľ: prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Názov diplomovej práce: Štúdium exozómov ako systému transportu liečiv pri liečbe glioblastómu Ochorenia centrálneho nervového systému patria medzi najzávažnejšie choroby postihujúce človeka. Ovplyvňujú život nie len samotného pacienta, ale aj jeho okolia. Preto ich terapia, či už na úrovni úplného vyliečenia alebo zmiernenia sprevádzajúcich symptómov, je výzvou vedeckého bádania. V našom výskume sme sa zamerali na multiformný glioblastóm, rakovinu mozgu zatiaľ nevyliečiteľnú. Hlavným úskalím pri terapii je prekonanie hematoencefalickej bariéry. Exozómy ako telu prirodzené nanovezikuly sa ukázali ako vhodným systémom na doručenie liečiv do mozgového tkaniva. Náš výskum ukázal, že vhodnou metódou dokážeme získať dostatok kvalitných exozómov z makrofágov a veľmi efektívne ich naplniť protinádorovými látkami paklitaxelom, doxorubicínom a temolozidom, pričom takto doručené látky vykazujú vyššiu účinnosť a menej vedľajších účinkov ako voľná forma.
|
|
|
Akutní neurozánětlivá reakce po fokální mozkové ischémii
Ambrož, Ondřej ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název práce: Akutní neurozánětlivá reakce po fokální mozkové ischémii Cíle práce: Cílem této diplomové práce je zhodnotit neurozánětlivou reakci po mozkové fokální korové ischemizaci. Dále seznámení se s metodou zobrazení poškození hematoencefalické bariéry, neuronů a možností detekce buňek mikroglií, jakožto markerem akutních neurozánětlivých pochodů. Metodika: Jedná se o experimentální studii. U laboratorních potkanů jsme vyvolali mozkovou korovou ischémii pomocí i.v. aplikace fotosensitivního barviva "bengálská červeň" a zeleného laseru. U dvou zvířat byla ještě aplikována "Evansova modř" i.v. Zvířata byla navrácena do klece na potřebnou dobu, než jim byla navozena terminální anestezie. Následoval proces mozkové perfuze, nakrájení mozků na řezy silné 50 µm a nanesení řezů na podložní skla. Řezy s aplikovanou EB byly ihned analyzovány pod mikroskopem. Řezy ke znázornění zániku neuronů byly imunohistochemicky nabarveny Nisslovou metodou. Řezy k vizualizaci mikrogliální aktivity byly obarveny pomocí protilátky CD11b. Výsledky: Po navození fokální ischémie dochází k poškození mozkové tkáně. V okolí léze dochází k degeneraci neuronů a poškození hematoencefalické bariéry, která zvyšuje svojí permeabilitu pro makromolekulární látky. Dále dochází k aktivaci buněk mikroglií, které akutně obstarávají...
|
|
|
Příprava PLGA nanočástic s oximovými reaktivátory
Veliu, Mimoza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
4 1 ABSTRAKT Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Student: Mimoza Veliu Název diplomové práce: Příprava PLGA nanočástic s oximovými reaktivátory V teoretické části je hlavní pozornost věnována polymerním nanočásticím (NČ) s targetingem do mozku. Jsou popisované vlastnosti léčiva a metody přípravy nanočástic s hydrofilním léčivem. Část je věnována fyzikálně-chemickým vlastnostem, které mají vliv na prostupnost těchto látek přes biologické bariéry na cílené místo. Jsou popisované polymery, které lze použít pro přípravu nanočástic s targetingem do mozku. Experimentální část byla věnována formulaci nanočástic. Nanočástice byly připravené metodou dvojité emulze. Metoda přípravy byla zvolena na základě rozpustnosti léčiva. V systému W/O/W olejová fáze je tvořená lineárním kopolymerem kyseliny mléčné a glykolové (PLGA) a jeho derivátech větvených na polyakrylové kyselině (A2) nebo tripentaerythritol (T3). Poloxamer 407 a dimethyldidodecylammonium bromid (DDAB) byly zvoleny jako stabilizátory NČ. Byl studován vliv polymerů na velikost nanočástic. Byl studován vliv použitých polymerů a formulačních faktorů na velikost, polydisperzitu a stabilitu NČ. Koncentrace polymeru ve vnitřní fázi a jejich molární hmotnost měly...
|
|
|
Study of exosomes as drug delivery system in therapy of glioblastoma
Tomášková, Lucia ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lucia Tomášková Školiteľ: prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Názov diplomovej práce: Štúdium exozómov ako systému transportu liečiv pri liečbe glioblastómu Ochorenia centrálneho nervového systému patria medzi najzávažnejšie choroby postihujúce človeka. Ovplyvňujú život nie len samotného pacienta, ale aj jeho okolia. Preto ich terapia, či už na úrovni úplného vyliečenia alebo zmiernenia sprevádzajúcich symptómov, je výzvou vedeckého bádania. V našom výskume sme sa zamerali na multiformný glioblastóm, rakovinu mozgu zatiaľ nevyliečiteľnú. Hlavným úskalím pri terapii je prekonanie hematoencefalickej bariéry. Exozómy ako telu prirodzené nanovezikuly sa ukázali ako vhodným systémom na doručenie liečiv do mozgového tkaniva. Náš výskum ukázal, že vhodnou metódou dokážeme získať dostatok kvalitných exozómov z makrofágov a veľmi efektívne ich naplniť protinádorovými látkami paklitaxelom, doxorubicínom a temolozidom, pričom takto doručené látky vykazujú vyššiu účinnosť a menej vedľajších účinkov ako voľná forma.
|
|
|
In vitro metody pro predikci penetrace látek přes HEB
Zálešáková, Helena ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Čečková, Martina (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Helena Zálešáková Školitel: PharmDr. Marie Vopršálová, CSc. Název diplomové práce: In vitro metody pro predikci penetrace látek přes HEB Tato diplomová práce se zabývá korelací mezi dvěma in vitro modely simulujícími hematoencefalickou bariéru (HEB, z angl. hematoencephalic barrier) a jejich porovnáním z hlediska praktického využití. Jedná se o metodu PAMPA (Parallel Artificial Membrane Permeability Assay) a metodu využívající MDCK (Madin-Darby Canine Kidney) buněčnou linii, což jsou modely pro screening látek potenciálně penetrujících do centrálního nervového systému (CNS, z angl. central nervous system). V rámci této práce byl změřen set šestnácti standardních léčiv. Vlastní provedení bylo podobné u obou metod s cílem získat informaci o tom, jaké množství testovaných látek prostoupí přes membránu z donorové části destičky do akceptorové. Koncentrace v donorové části byla změřena pomocí UV-VIS spektrofotometrie. Hlavní odlišností mezi metodami je membrána, přes kterou látky prostupují. V případě PAMPA se používá fosfolipid, který byl izolován z mozku vepře (PBL, z angl. polar brain lipid). Tento lipid simuluje fosfolipidovou membránu endotelu mozkových...
|
host ::
RSS.